Tekutost Týden 5 Lekce 3_kopie

Dobrý den, naši milí studenti,

kdybyste byli na nějakém rehabilitačním pobytu, sportovním tréninku, nebo uprostřed nějakého běžného cvičebního programu, tak by vás dnešní den asi moc nepřekvapil.

Ale vzhledem k tomu, že jste s námi na naší netradiční plavbě na lodi jménem Tekutost by vás to, co vám za chvilku naše kapitánka ukáže, mohlo trochu zaskočit.

Už jste si asi zvykli, že s námi všechny ty “zažité pořádky” moc neplatí, že se díváme na věci i z jiných úhlů pohledu a že o drobná překvapení tady není nouze.

Tak jedno drobné překvapení tady pro vás právě teď máme.

V dnešní den vám totiž naše kapitánka, v rámci toho, že naše loď právě kotví v přístavu jménem POHYB, bude povídat o něčem, co je vám všem notoricky známé.

Lodní deník - palubní čas “Týden 5 - Lekce 3”
hovoří kapitánka lodi Svatuška:

"Dámy a pánové, milí studenti,
prosím přivítejte mezi námi krále všech pohybových cviků:

DŘEP

Jestli jsem se nezbláznila, ptáte se?
To jako budeme dneska dřepovat?

No jak se to vezme…

Dřep je cvik, který všichni moc dobře znáte. Jenže je s ním spojeno hodně mýtů a polopravd.

Spousta lidí - hlavně těch, co mají nějaký pohybový problém - se ho bojí dělat.

A přitom - paradoxně - tenhle cvik má neuvěřitelně blahodárné účinky na vaše tělo. A to i ve chvílích, kdybyste hádali opak.

Akorát nesmíte dělat ten klasický dřep,
který jste museli za trest dělat ve škole při tělocviku.

Tohle je totiž trochu jiný dřep.
Speciální a snazší.

A můžete ho dělat klidně i s bolavými klouby,
velkou nadváhou nebo artrózou.

.Zkrátka zapomeňte na dřep tak, jak ho znáte!

A pokud jste si mysleli, že dřep je dobrý leda tak pro nějakého namakaného sportovce nebo pro zdravého člověka na posílení svalů na nohou, tak vám teď trochu rozšířím obzory.

Dřepem, který můžete s klidem na duši dělat i přes bolavá kolena, prospějete vaše tělu takhle:

protáhnete si úplně celé tělo
uvolníte fascie a svaly
uvolníte si páteř (prostě nebudete jak v korzetu)
bude se vám lépe dýchat
kolena se dostanou do úhlu, který se v civilizaci sice moc nenosí, ale který vaše kolena posiluje
kotníky (často opomíjené místo na těle) budou mít dostatečnou dorzoflexi, kterou nutně potřebují (to je to, kdy se špička chodidla přibližuje více k bérci) a ničeho se nebojte, kotníky vám nevybuchnou, jsou na takovou zátěž od přírody stavěné
kyčle klesnou pěkně k zemi a hezky se uvolní

Dřep je nesmírně zdravá pozice, od kotníků, přes boky, páteř až po trávicí systém.

Když děláte dřep, je to účinná prevence proti zkráceným svalů a zatuhlosti.

V zatuhlém těle se špatně okysličují a prokrvují svaly..

A když potřebujete vyřešit zácpu nebo špatné trávení, tak honem do dřepu… a uvidíte sami, co nastane. 😉

O dřepech často slyším spoustu polopravd a mýtů. Třeba že prý zbytečně zatěžují kolena.

Mohu vám s klidným svědomím říct, že z 90 % jsou to strachy a nesmysly, které vám říkají ti, kteří toho o lidském těle moc nevědí.

Dřep je pozicí odpočinku.
Kdysi se v dřepu jedlo, mluvilo, odpočívalo, čekalo.

Naše kolena jsou od přírody dělaná na plný rozsah pohybu.

Bohužel většina lidí během dne sedí nebo stojí, občas popojde a ten plný rozsah udělá jednou za čas. To pak dá rozum, že nemůžete čekat zdravé a silné klouby, které jsou připravené na okamžik, kdy třeba v zimě uklouznete na ulici. A nejen klouby, ale i svaly, fascie a páteř.

Takže… dřep je skvělá věc. Není potřeba se ho bát. A naopak není vůbec od věci ho zapojit do vašeho každodenního života.

“Ale já mám bolavá kolena a kyčle! Nemůžu se skoro hnout, natož dělat dřep!”... úplně slyšim některé z vás.

Nebojte.

Dřep můžete udělat úplně všichni.
Na mou (fyzioterapeutickou) duši! A hned vysvětlím proč.

Slovo dřep, tak jak si ho většina z nás představuje, prostě klame.

Dřep jde dělat i jinak, než ho znáte.
Ukážeme vám to i na videu v praktické části dnešní lekce.

Představte si, že si jdete vařit ranní čaj nebo kávu.

A přestože máte rychlovarnou konvici, tak přeci jen chvilku trvá, než se voda uvaří. Když se zamyslíte, zjistíte, že je to spousta volného času. A ten by se dal využít třebaaaa… co třeba k malému pohybu?

.Tak šup do dřepu.

Jasně… vím, že jste říkali, že vám dřep nejde udělat.

Máte strach o vaše kolena a kyčle. Trpíte artrozou, máte umělý kloub nebo celé vaše tělo je bolavé.

To chápu! Strach paralyzuje. A zabraňuje v pohybu.

Jenže když se nebudete vůbec hýbat, tak ty kolena a kyčle zatuhnou ještě víc, než dosud. Takže máte 2 možnosti:

buď se nechat tím strachem pohltit
(a časem nebýt schopní si už ani dojít sami na záchod),
nebo s tím něco začít dělat.

On je totiž takový dřep úžasný rehabilitační prvek pro klouby plné artrozy, pro umělé klouby a celé bolavé tělo.

Takže ještě jednou: šupo do dřepu.
Ale kdo říká, že to musí být klasický dřep, tak jak ho znáte z tělocviku...

Takže, jak na to?

Dlaně si položte na stehna, zapřete si s nima pořádně o nohy.
Nohy si klidně rozkročte, jak vám je to příjemné a zkuste udělat dřep. A to jen do bodu, kam vám to tělo dovolí a kam vás pustí.

Nebojte se a věřte svému tělu. Nikdy vám nedovolí udělat něco, čím byste se vědomě poškodili a ublížili si. Na to se máme všichni moc rádi.

Jen dávejte velký pozor na jednu věc: pokud v tu chvíli přijde do kuchyně i váš partner, bude mu určitě při jeho překvapeném výrazu v tváři potřeba vysvětlit, co že to vlastně právě teď děláte.

Zkuste si v tu chvíli třeba vzpomenout na tenhle kurz a šup i s ním (s tím vašim partnerem) taky do dřepu… znáte to: “Ve dvou se to lépe táhne.” A platí to i při ranním dřepu u rychlovarné konvice.

Fajn… tak teď víte, že dřepovat může úplně každý a úplně kdykoliv a kdekoliv.

Tak to zkuste využívat každý den, třeba právě ve chvílích, jako je ta u ranního vaření vody a nebo večer, těsně před tím, než vám začne oblíbený seriál v televizi. Než zasednete do křesla, tak to vemte přes dřep.

A abyste věděli, proč to máte dělat, tak (už jsem to sice dnes jednou zmínila, ale opakování je matka moudrosti) ještě jednou vám to zopakuju. Díky dřepu si totiž:

protáhnete úplně celé tělo
uvolníte fascie a svaly
uvolníte páteř
zlepšíte dýchání
posílíte kolena, zpevníte kotníky a uvolníte kyčle.
zahýbáte tím pořádně vašimi střevy

Na jeden jednoduchý pohyb docela dost věcí najednou, co říkáte. 😉
A takhle jednoduše to všechno najednou uděláte při málokterém pohybu během dne. Dřep je v tomhle prostě jedinečný.

A teď vám ukážu jednu věc, kterou si člověk většinou vůbec neuvědomuje.

Ve včerejší lekci jsem vám říkala o házení ponožek do hrnce,
o pohybu s násadou od koštěte, o ranním válení se v posteli
a právě teď si ukazujeme dřep při ohřívání vody na čaj.

Tušíte, kam tím mířím?

Jsou to drobnosti, které vám zaberou vždycky jenom chvilku.
Jenže, když tyhle chvilky pak na konci dne sečtete a podtrhnete, podívejte, co dostanete za čísla:

během 1 dne to dá dohromady 30 minut pohybu,
za 30 dní je to 900 minut pohybu,
900 minut je 15 hodin.

15 hodin pohybu za jeden jediný měsíc!

To je stejný čas, jako kdybyste si šli 3krát v týdnu na hodinu zacvičit někam do fitness centra, na aerobic nebo si zaběhat.

Takže na to, že jste nevytáhli “paty z baráku” to je slušná porce pohybu. A to se do vašeho celkového zdraví setsakramentsky počítá!

Tohle všechno (včerejší a dnešní lekce) je takový malý pohybový recept pro vás.

Tenhle recept vám zajistí to, že bude pro vás úplně normální a přirozené mít potřebu se pohybovat.

I pro ty nejstarší z vás, i pro ty, co mají nějaké zdravotní problémy,
i pro ty, kteří se pohybovat moc nemůžou.
A pro největšího lenocha na téhle lodi to platí samozřejmě taky…

Tímto receptem (kdy drobným pohybem vyplňujete volnou chvilku třeba u vaření ranní vody na čaj) si ten pohyb takzvaně mikrodávkujete.

Během pár dní se to všechno nasčítá.

A vaše tělo vám postupně bude samo říkat,
že má prostě chuť se hýbat.

Jak už jsem říkala včera:
stejně jako ten Galileo, vyzkoušejte to a poměřte si sami, co to vašemu tělu a vašemu zdraví přinese.

Připomenu jen, že je třeba to pravidelně dělat po dobu 1 měsíce.
A uvidíte, co se stane.

Bylo by moc fajn, kdyby se takovéhle “recepty” předávaly v každé rodině z generace na generaci.

Stejně tak, jako když jste jako malí nastydli a maminka vás uložila do postele, pohladila vás, šla vám uvařit lipový čaj a vy pak tyhle osvědčené způsoby předáte dál svým dětem nebo vnoučatům.

Představte si situaci, kdy za vámi přijdou vaše děti nebo vnoučata a řeknou, že je bolí kolena.

Vy je pohladíte, řeknete jim, ať si udělají dřep tak, jak to jen s tou bolestí půjde a že to bude za měsíc mnohem lepší.

Tak to opravdu je a funguje to.

Dřep není samospásný, ale funguje! Stejně jako házení s míčem, válení sudů, kotrmelce atd…

Je to zkrátka pohyb a není to sport.

A když zařadíte do svého života pohyb, tak zaznamenáte spoustu pozitivních změn a vašemu tělu + vaší mysli to udělá jen a jen dobře.

Pohyb je prostě fajn. Pohyb je zkrátka život!

Ukážu vám ještě v rychlosti 2 zajímavé tipy:

Pořiďte si domů houpací křeslo. Docílíte tím neskutečně moc pohybů ve vašem těle. Jako děti jste se taky houpali a když se nad tím zamyslíte, tak bez pohybu vašeho těla se houpat prostě nedá.

A co takové chlupy na těle? Napadlo vás se někdy v rámci pohybu pozastavit nad chlupy?

Požádejte vašeho partnera, aby vám pohyboval svou rukou těsně nad tou vaší.

Vaše chlupy se začnou postupně hýbat.

Postupem času začnou chlupy na vašich rukou fungovat jako senzory a vy začnete vnímat, kde se zrovna ruka vašeho partnera nachází.

A co z toho budete mít?

Nové senzory pohybu.

Ty jsou moc důležité a prospěšné pro váš pohyb a tím pro celé vaše tělo. Vaše tělo se díky tomu dokáže lépe uvolnit.

Pohyb by vás však měl především bavit. A měli byste ho mít chuť neustále objevovat.

Určitě znáte Charlieho Chaplina.

Tento úžasný herec, režisér, scénarista, akrobat, odvážlivec a kaskadér v jedné osobě uměl udělat excelentní pohyb:

Jeho tělo je doslova a do písmene tekuté. Jeho pohyb mě osobně moc baví a mám vždy velkou chuť se začít pohybovat, tak jako to uměl právě on.

Mám několik úžasných učitelů, kteří jsou pro mě vzorem
a od kterých se ráda učím pohyb (u nás v ČR Petr Růžička,
nebo světově proslulý izraelský trenér vrcholových sportovců
Ido Portal)

Ale velmi dobrými učiteli jsou taky malé děti:

Když děti zkouší poprvé chodit vzpřímeně, tak musí využít veškeré své dosavadní znalosti o pohybu a použít je do nové situace.
To je pohyb ve své nejsyrovější podobě.

U klientů ve své terapeutické praxi často a ráda využívám pohybové vzorce, které se právě děti učí v prvním roce života. Myslím tím přetáčení ze zad na břicho a obráceně, plazení, lezení, atd.

Úžasně totiž účinkují i na dospěláky a má to skvělé výsledky.

Věk tady vůbec nehraje roli. Takže nácvik plazení, přetáčení ze zad na břicho, lezení, atd. používám jak u mladých lidí, tak i třeba u 80letých pacientů.

Pohyb je zkrátka život v úplně každém věku.

To co nás dneska ale doslova zabíjí, je ztuhlost těla. Ztuhlost zhoršuje pohyb vašeho těla.

Myslím tím jak fyzický pohyb vaše těla, tak i pohyb uvnitř těla.

Doslova a do písmene pohyb v buňkách vašeho těla → na tohle si ještě pořádně posvítíme v jedné z dalších lekcí.

Teď ještě k té ztuhlosti:

Ztuhlost jednoznačně snižuje tekutost vašeho těla.
A věřím, že ve 3. lekci 5. týdne už to nemusím opakovat, ale pro jistotu to stejně zase řeknu:

Vaše tělo může být zdravé jenom tehdy, když je tekuté!

Vaše tělo je od přírody báječně přizpůsobivé. Je schopné se přizpůsobit prakticky všemu. V tomhle případě se však vaše tělo bohužel “báječně” přizpůsobí i tomu, když třeba často sedíte.
Začne se prostě snadno “tvarovat” do židle nebo gauče.

Pokud nemáte čas na pohyb (i když jak jsme si dnes ukázali,
čas na pohyb si můžete udělat úplně kdykoliv a kdekoliv během dne), tak si alespoň často měňte pozici, ve které koukáte na televizi nebo ve které sedíte v práci nebo kanceláři.

Určitě moc dobře víte, jaké to je, když se do něčeho zaberete
a sedíte a sedíte … bez pohybu. Pro vaše tělo to není vůbec nic dobrého.

Je to stejný princip, jako když máte třeba pár týdnů nohu v sádře. Noha vám zbledne, zeslábne, ztuhne. Ohnout ji v koleni bude po těch pár týdnech prakticky nemožné. V té sádře bude taky pěkně páchnout. A pod sádrou začnou růst divné věci. Tak tohle přesně se pomalu děje celému vašemu tělu, když se nepohybuje.

Teď jedna důležitá věc:

Nepřestávejte vnímat sami sebe.
Co tím myslím?

Spousta lidí se chová ke svému tělu jako k autu. Přijede s ním do servisu (tím myslím k odborníkovi, třeba fyzioterapeutovi), odevzdá klíčky a řekne: „Opravte mi to.“

Takhle to ale u vašeho těla nikdy fungovat nemůže.

Fyzioterpeut vám řekne proč máte něco udělat, jak to máte udělat, ale to nejdůležitější - udělat to - už musíte sami. Terapeut, lékař, učitel vám ukáže cestu, vy mu věříte a to je dobře. Terapeut vidí za roh, ale vy ještě ne. Vy si tam musíte dojít sami. To za vás nikdo udělat nemůže.

Vy můžete terapeutovi věřit, naslouchat mu a následovat ho,
ale za ten roh si musíte dojít prostě sami.

Často se mi v mé fyzioterapeutické praxi stává, že si lidé myslí,
že když u mě projdou nějakou terapií, tak jsem je tím dovedla
až za ten roh a víc nemusí dělat.

Chyba lávky! Jak jsem říkala, za ten roh musí dojít každý sám. Lidem vždy říkám, že za ně jejich tělem nepohnu, že musí zkrátka sami.

Pravidelně se hýbat podle nějakého návodu (jako třeba máte v tomhle týdnu) každý den. Pak to teprve začne dávat smysl.
Pak teprve začne cítit první změny k lepšímu.

Jediným odborníkem na vaše tělo jste totiž každý vy sám.

Nikdo jiný neví, jak se přesně cítíte, co se zrovna kde ve vašem těle děje a co se stane, když posunete levou nohu dopředu. Každý je odborníkem na svoje tělo, jenom se tak většina lidí nechová, protože se prostě nedokáže cítit.

Nedokáže vnímat, že jsou ztuhlí, že mají někde bolavá, ztuhlá místa. Většinou to začnou vnímat až tehdy, když jim na ně někdo pořádně sáhne, zmáčkne je a pak se diví, oči jim přitom lezou lezou téměř
z důlků, jak to tam bolí a jak je to vlastně vůbec možné.

A právě pohyb je v tomhle velký pomocníkem. Díky pravidelnému pohybu (a jak si tady ukazujeme nemusí to být žádné sportovní výkony) prostě a jednoduše můžete vnímat sami sebe, svoje tělo.

Návod na to máte. Stačí to jen dělat.

A abychom vám to ulehčili, tak jsme dnes pro vás opět připravili praktickou část dnešního dne.

Tady všechno máte... a pouštějte si to v pořadí tak, jak jsou videa za sebou