Tekutost Týden 5 Lekce 4_kopie

Dobré ráno naši milí studenti,

dneska vás vítám na palubě naší lodi TEKUTOST sama,

protože náš první důstojník se pilně připravuje na praktickou část dnešní výuky.

Dnešní praktická část našeho kurzu ho tak uchvátila, že se nám při natáčení videí do toho trošku zamotal. Tak snad se z toho stihne včas vymotat 😁😁😁 No… uvidíte sami v dnešních videích.

Víc prozrazovat zatím nebudu.
Nicméně vám zatím odtajním jednu věc:

Víte, že pohyb o vás prozradí téměř všechno?

Třeba vaší náladu, zdravotní stav. Umí prozradit i to, jak momentálně žijete.

Dokonce i to kde a s kým momentálně žijete
a na koho u toho celou dobu myslíte.

Dobře, dobře…

... vidím u některých z vás to zděšení v očích… nebojte, ta poslední věta byl jen malý žertík, abych vás po ránu trochu nastartovala.

Kde a s kým žijete z vaše pohybu nevyčtu (aspoň zatím),
ale zjistím při pohledu na pohyb každého z vás, jestli máte životní starosti a nebo jste spokojeni.

Pohyb taky na vás prozradí indicie o vaší povaze, prodělaných nemocech, vaší profesi. A umí dát spoustu informací o tom, jaký byl váš pohybový vývoj během prvního (a pro váš pohyb nejdůležitějšího) roku života.

Každý zkušený fyzioterapeut nebo lékař, který se zabývá pohybem, si tohle bude umět z vašeho pohybu přečíst. A díky tomu vám dokáže pak lépe podat pomocnou ruku a ušít vám na míru návod na případné vaše pohybové a zdravotní problémy.

Je možné, že jste se kdysi dávno, stejně tak jako já, stali takzvaným "zbytečným pacientem".

Třeba někteří z vás zakusili, tak jako já, co obnáší takový výhřez meziobratlové ploténky.

A proč jsem byla “zbytečným pacientem”?

To je jednoduché… můžou za to (i když nevědomky) moji rodiče. Kdyby mě totiž jako mimino předčasně neposazovali, nepřišel by výhřez ploténky. A nestala bych se "zbytečným pacientem".

Na rodiče se samozřejmě nezlobím. Nedělali to proto, že by mi chtěli ublížit, nebo v budoucnu přitížit. Prostě se to tak dělalo.

A rodiče vůbec netušili, že něco dělají špatně: i když moje tělo nebylo na sed připravené… šup se mnou mezi polštáře… a už jsem seděla.

Tím se mi přetížily svaly trupu a odjistila se ta pomyslná časovaná bomba, která v pozdější době vybuchla: výhřez ploténky v dospělosti byl na světě. A s ním spousta dalších problémů, bolestí, komplikací a starostí.

Nemusí se jednat vždycky jen o vyhřezlou ploténku. To tu uvádím jen pro příklad. Těch patálií může být mnohem víc, ale tím se teď zabývat nebudeme.

Příčinou nebývá jen předčasný sed, ale další jiné špatné pohybové návyky, zlozvyky, nevědomost ze strany rodičů a špatná informovanost (nebo spíš neinformovanost) ze strany zdravotníků.

Váš současný pohyb totiž vychází z vašeho dětského věku a to konkrétně z prvního roku vašeho života.

Váš pohybový vývoj si můžete představit jako stavbu domu.

Musí být pevný od základů, pak se pečlivě staví patro po patru a střecha se staví až nakonec. Když je to jinak, tak to pak dlouhodobě nefunguje a přináší to jen starosti.

A tohle přirovnání ke stavbě domu funguje úplně stejně u pohybového vývoje člověka. Když budete mít ploché nohy, tak se postupem času projeví problémy třeba v oblasti vašich kolenou, kyčlí nebo bederní páteře.

Možná někteří z vás namítnou, že jste třeba ta kulatá záda podědili po svém tatínkovi a že váš syn nebo vnuk stojí přesně jako vy. A že se s tím zkrátka nedá vůbec nic dělat, protože pohybové projevy těl se přece dědí.

Nedědí.

Je to celé jinak.

Děti jsou takové houby, které od nás nasávají úplně všechno.

Fungují úplně stejně, jako kopírky. Kopírují od nás úplně všechno. Včetně pohybu. Od mamči zkopírujou třeba držení zad, od taťky zkopírujou třeba chůzi.

I vy jste to jako malé děti dělali.

Vaši rodiče vám šli příkladem a vy jste je (nevědomky) kopírovali. Vy jste šli zase příkladem svým dětem a vaše děti půjdou (nebo jdou) příkladem svým dětem. A teď myslím speciálně na pohyb.

Rodiče zkrátka ukazují (nevědomky) svým dětem,
jak zacházet s tělem, pohybem a i odpočinkem.

Možná vás (hlavně ty dříve narozené) ale napadne, že už to ve svém věku zkrátka nedokážete změnit a že jste prostě takoví. Nebo, že na to už nemáte vůbec sílu, chuť nebo čas.

V tom případě mám pro vás překvapení:

změnit to můžete kdykoliv (na věku nezáleží).
Žádnou extra sílu nepotřebujete (= žádná propocená trička).
Čas v tom nehraje roli (když víte, jak na to, stačí pár minut denně ve chvílích, kdy stejně nic extra neděláte)

A chuť?
No to záleží na tom, jestli máte jestli máte chuť se cítit lépe. Pokud máte chuť se třeba i v 80 letech cítit lépe, můžete proto hodně udělat. S tím vším se totiž dá něco dělat kdykoliv, i takříkajíc na stará kolena.

Když jsem si já ještě cucala palec u nohy, nevěděli moji rodiče o “nějakém pohybovém vývoji” lautr nic. Nebylo odkud čerpat informace.

Dneska je situace zaplať pánbůh úplně jiná.

A přeju si, aby každý z vás, našich milých studentů, pochopil, že jak jste si nastavili a prožili pohybové vzorce jako miminko, tak je sice máte většinou i dnes, ale že s tím i dnes můžete něco dělat a předcházet tím dalším a dalším pohybovým a i jiným zdravotním trablům.

A to přece za to stojí? Nebo se pletu?
Myslím, že nepletu... jinak byste přeci nenastoupili na naši loď.

Jelikož to všechno, jak jsme si právě teď řekli, vychází z dětského věku, tak i techniky, cvičební metody, rehabilitační systémy, pohybové terapie vycházejí z pohybových vzorců z dětských let.

A věřte mi (mám to ve své praxi nepočítaněkrát vyzkoušené) přinášejí hodně terapeutických úspěchů. Dají se použít i u starších lidí. Proto jsme v předchozích dnech mluvili o dřepu, válení sudů, kotrmelcích, hraní si s míčem, cvičení s tyčí atd….

Zkuste si schválně porovnat tyhle dvě situace:

Buď si tak trochu hýbnu zadečkem podle toho, jak mi tady na téhle lodní výpravě ukazujou (a nejsou to žádné nemožné sportovní výkony), budu pravidelně alespoň něco dělat pro lepší a kvalitnější pohyb mého těla a pak si dojdu i ve sto letech sám na záchod a udělám přitom třeba i dřep,
A nebo to svedu na geny, řeknu, že mi žádný doktor není schopný pomoct a smířím se s tím, že mi dřív nebo později budou dávat v léčebně pro dlouhodobě nemocné cévku a pleny, protože se už sám od sebe nezvednu, neposadím se a nepřetočím se ani na té pitomé posteli.

Tak…

… právě teď jsem vám, milí studenti, odkryla 2 cesty, kterými může váš další život. Je to možná odhalení drsné, možná neomalené, možná přísné, ale je to tak.

Jestli vám připadá, že tady teď machruju a házím ramena jako mladý nezkušený člověk, tak zdání klame. Mám ve svém srdci velký respekt a úctu před každou nemocí, infekcí, úrazem a hlavně před stářím člověka.

Mám dlouholeté zkušenosti jak osobní (a není jich zrovna málo) tak pracovní a praktické (a těch je ještě násobně víc) jako zdravotní sestra, fyzioterapeutka a terapeutka. Proto moc dobře vím, že když člověk jen trochu chce a je mu shůry dáno, tak to zkrátka jde i ve sto letech.

Měla jsem babičku, která se dožila rovné stovky.

Já osobně ale nechtěla nikdy slepě spoléhat na geny dlouhověkosti v aktivní podobě po své babičce.

A dobře jsem udělala, protože bych byla právě teď s největší pravděpodobností na plenách a jako ležák na nějakém oddělení potom všem, co jsem si v rámci nemocí a úrazů osobně prožila.

Nezbývalo mi nic jiného, než pořádně “hýbat zadkem”. A právě velkou motivací a vírou mi byly příběhy mnohem starších lidí, o které jsem se starala ve špitále, na klinice a v ambulancích.

A náramně se mi to vyplatilo.

Proto tady, na tomhle světě (přes všechny ty možné i nemožné peripetie, které mě osobně potkaly) pořád jsem a náramně si to užívám.

Pohyb je totiž život.

Už od prvního momentu našeho stvoření, splynutí vajíčka a spermie, se začíná odehrávat nejen pohyb vašeho těla, ale i pohyb uvnitř vašeho těla (a o tomhle tajemství, které si troufám říct, že většina z vás nemá žádné tušení, si povíme hned zítra).

Pohyb je prostě všude ve vás a doprovází vás celý život.

A pokud pochopíte, že pohyb je pro vás něco tak jedinečného, funkčního, přirozeného a vycházejícího z prapodstaty vašeho vzniku, tak nikdy nedopustíte, ani tou největší leností, abyste se přestali pohybovat.

Život je totiž jeden neustálý pohyb.

A právě teď, naši milí studenti,
nastal čas na praktickou část dnešního dne.

Jako obvykle, po celý tenhle týden, tady máte další videa, která vám pomůžou k tomu, aby byl přirozený pohyb v jakémkoliv věku součástí vašeho života.

Jsou to jednoduché pohybové hry, které můžete dělat úplně kdykoliv během dne. A jsou dobré jak pro vaše tělo, tak pro vaši mysl. Podívejte se tady...