"Kapitánko?"
"Ano, důstojníku?"
"Kapitánko, chápeš to?
Oni to fakt dali!"
"Jo jo, dali..."
"Kapitánko, oni fakt s náma vydrželi celejch 6 tejdnů na jedný lodi!
No chápeš to? Vydrželi úplně všechno, co jsme si na ně nachystali.
Hele, kapitánko... oni jsou dobří,
co to kecám... dobří...
oni jsou skvělí...
oni jsou naprosto B Á J E Č N Í !!!!!!!!!!!!!!!
Hele... kapitánko... mě se po nich bude stejskat! 
Fakt! ... no určitě! Na mou námořnickou duši!
Přísahám!"
"Hele, důstojníku, tobě snad ukápla slza, nebo co?"
"Neukápla!"
"Ukápla, nekecej!"
"Neukápla... no jo, ukápla, ale ne že to na mě práskneš, kapitánko,
jsem přece velkej námořnickej tvrďák, že jo?"
"Jojo. Ty můj důstojníčku. Jseš tvrďák, co mu neukápla slza. 😀
Ale vůbec se ti nedivim. Mě už je taky smutno. Poslední den. Ach jo...
Hele, důstojníku, a co kdybysme jim ještě přichystali nějaké překvápko?
Prostě něco pořádného, na rozloučenou! Ať si ten poslední den pěkně užijou."
"Joooooooo!!! Skvělej nápad, kapitánko!!!
Frčííííím to chystat!!!!!"
"Počkej, stůůůůj, důstojníku!
Kam letíš? Nebuď jak splašenej Janek.
Copak ty víš, co máš chystat?"
"Hmm... no jo... nevim kapitánko."
"Tak vidíš. Trošku vydechni, hoď se do klidu
a pojď všechny ty naše studenty provést ještě do poslední lekce!
Koukám, že už jsi zapomněl, že tu pro ně máme ještě něco,
co jsme jim tenhle týden slíbili."
"No jo, kapitánko, promiň... jsem se nechal nějak unést.
Hele, tak já je jdu vzbudit, ať si ten poslední den pořádně užijou!"
"Fajn, běž!
Ale důstojníku! To ti povídám! Před studentama ani muk! Jasný?
Chraň tě ruka páně, jestli jim něco vyzvoníš!
Dělej nenápadnýho. Jako že nic. Prostě pijánko... pohoda... poslední obyčejnej den na naší lodi!"
"Rozkaz, kapitánko, ani muk! Obyčejnej den a žádné překvápko! Neboj!
Ježiš.... já se tak těšiiiiim!
Tak já letim!"
"Leť draku!
A já si zatím něco zařídím na to překvápko.
Světluškooooooo!!! Strojníkuuuuuu!!!
Sákryš... kde zase vy dva vězíte!
Něco bych od vás potřebovala zařídit... "
"Dobré ráno, naši milí studenti!
Je to tady! Poslední den na naší lodi!
Vítám vás na palubě a předem radši hlásím:
Nijak extra se netěšte.
Je to jen další, prachobyčejný den, na téhle lodi.
Nic extra zajímavého se dneska určitě nedozvíte.
Na rozloučenou pro vás nic nechystáme.
Já osobně se těšim, že to končí.
Chybět mi to nebude a jedinou slzu bych neuronil.
A kapitánka dneska nejspíš nebude mít ani moc času,
protože chystá to překvápko... Jééééžiš!!! Co to melu...!!!
Jaký překvápko?
Já jsem neřekl "překvápko". Vy jste řekli "překvápko".
...ehm... ehm...
... aha, tak to jsem řekla asi fakt já...
... promiňte, milí studenti... tak nějak ani nevim, co to tady vlastně plácam!
Jestli si někdo z vás myslí, že jsem jako nějakej víc nervózní, nebo co,
tak se šeredně mejlí!
Není vůbec žádnej důvod se těšit jak "nějakej splašenej Janek" na něco,
co dneska určitě, ani omylem... ani náhodou... prostě... fakt nebude!!!
Jééééžiš... mě je nějak divně... promiňte... nějak se mi motá hlava.
To bude tim horkem.
Doprčic...
Kapitánko!!! Můžeš prosim tě na chvilku?
No sláva! Nevěřila bys, jak rád tě dneska vidim, kapitánko!
Ufff... tak snad jsem to zvládl, jak jsi chtěla.
A teď mě, milí studenti, na chvilku omluvte.
Jdu do své kajuty.
S infarktem."
Lodní deník - palubní čas "Týden 6 - Lekce 5"
hovoří (dnes naposled) kapitánka Svatuška:
"Krásný poslední den, naši milí studenti,
tak jste se dočkali.
Tohle je definitivně poslední den naší společné plavby za tekutým a zdravým tělem. A jelikož je poslední, tak si ho spolu pořádně užijeme, co říkáte?
Nejdřív si odkryjeme slibované poslední tajemství o vašem těle a pak... máme pro vás ještě něco speciálního... ale to až za chvilku. 😉
Znáte to → nejdřív práce, pak zábava.
Tak jdeme na to:
Poslední dny jsme si tady spolu pořádně proklepli toho vašeho šéfa.
Šéfa a jeho pomocníky.
A přesto, že se snažím být maximálně stručná, tak je mi jasné,
že z téhle malé encyklopedie “Orbis šéfus - mozkus v kostkus”
můžete být trošililinku vyždímaní.
Jenže tohle všechno má svůj dobrý důvod.
Dneska se nám totiž celý ten kruh, ve kterém hrají v hlavních rolích váš šéf, jeho pomocníci a pár dalších “náhodných kolemjdoucích”, pěkně uzavře.
Zbývá nám poslední krůček:
Určitě už po té několikadenní nalejvárně o trochu lépe víte, co je ten váš šéf vlastně zač. Jak velké zvíře to ve skutečnosti je. A co všechno s vaším těle dokáže. Když je teda ve formě.
Víte taky, že s tím “být ve formě” mu pomáhají další pomocníci.
A právě teď si ještě posvítíme na někoho, bez koho by ten šéf nebyl schopen udržet vaše tělo v perfektním stavu.
Na to má váš šéf totiž svoje “lidi”. Takové zaměstnance.
Prvním z nich je mícha. Tu si představte, jako takový svazek nervů, který přenáší jak pohybové (motorické) tak smyslové (senzorické) informace mezi šéfem mozkem a zbytkem těla. Mícha je skvělým zaměstnancem a spolu s mozkem tvoří centrální nervovou soustavu.
Dalším do party je tvrdá plena mozková. Můžete ji znát taky pod odborným názvem “dura mater”.
Jojo, tvrdá. Tvrdost zkrátka musí být i v každém lidském těle
a nejen v mužském… slově a činu.
(Milé dámy, úplně vidím, jak vám při slovech “tvrdost” a “mužském” naskočilo trochu jiné slovní spojení, nemám pravdu? 
To chválím! Znamená to, že nejste ještě zralé na recyklaci mozku kvůli předávkování odbornými znalostmi.)
Ale zpět k té “paní pevné”, tedy “dura mater”...
Ta totiž tvoří pevnou, vodovzdornou a nepropustnou ochranu jak pro citlivého šéfa, tak pro jeho zranitelného zaměstnance, tedy míchu.
Máte ji ve svém těle pod kostí lebky a páteře. Táhne se od hlavy až po kostrč. K páteři se připojuje v oblasti spodiny kosti lebeční.
Jejda, už je to tady zase → “Odbornus terminus technikus”.
Do “normálštiny” přeloženo: je to přesně to místo vzadu na hlavě, na které přikládáte klidový bod (pokud vám název “klidový bod” ani v poslední lekci tohohle kurz zatím moc neříká, tak ještě naposled vás odkážu sem
>>> Vše o klidovém bodu <<<
Dura se k vaší páteři připojuje v oblasti sedmého krčního obratle. To je to nejvíce vystouplé místo vzadu na krku, takový ten hrb, který se víc a víc zvětšuje, pokud nosíte svou hlavu moc vpředu, před vaším tělem.
Ve včerejší lekci jste dobře slyšeli, kolik taková hlava váží,
když ji nenosíte rovně.
A přesně tohle špatné držení hlavy umí pořádně snížit a omezit tu skvělou funkci vašeho těla, o které vám dnes budu za malou chvilku povídat.
Dalšími místy, kde se k vaší páteři dura připojuje jsou oblast druhého křížového obratle a kostrč. Mezi těmito uchycenými místy se dura volně vznáší. Představte si to jako horolezecké lano, které visí mezi dvěma do skály zatlučenými skobami.
Dura je velmi pružná a elastická. Zatímco vy se pohybujete, vaše dura doslova a dopísmene tančí. Stlačuje se, mírně se natahuje a různě se zkracuje.
Díky jejím pohybům se mění tvar míchy a mozku.
Když se dura smrští a změní svoje napětí, tak se omezí pohyb mozku v lebce a omezí se tím taky pohyb páteře, třeba až dole v bedrech.
Jenže lebka je nahoře a bedra jsou až dole na páteři a to je úplně opačná strana těla! Jak je teda vlastně možné, že k omezení pohybu dojde na takhle dvou vzdálených místech vašeho těla?
Je to tím, že kosti kříže a kosti hlavy (hlavě kosti týlní),
jsou spojeny elastickou tkání dury.
Představte si to tak, že jsou kosti vaší hlavy a kosti vašeho kříže spojené takovou elastickou gumu. A díky téhle dobře elastické a pružné gumě vyvolá pohyb na jednom konci těla i pohyb na jeho druhém konci.
Tohle přesně pak vede většinou k bolestem hlavy, vzniku ischiasu a bolestem ve spodní části zad.
Platí tady zkrátka jednoduché pravidlo, jak nahoře, tak dole.
Tak jo, to byly 2 zaměstnanci vašeho šéfa: mícha a tvrdá plena mozková.
A právě v tuhle chvíli se nám, milí studenti,
začíná uzavírat kruh, který jsme otevřeli
v první lekci tohohle posledního týdne.
Jestli si na to ještě vzpomenete, tak jsem vám říkala,
že ta báječná a jedinečná funkce vašeho těla,
o kterou tady celou dobu jde, je výsledkem spolupráce dvou “týmů”:
- vašeho šéfa a jeho skupiny pomocníků a zaměstnanců
(o kterých jsme si doteď povídali) - a šéfovo “jednotky rychlého nasazení”
Nebojte, nezapomněla jsem.
Jen jsem si to povídání o “jednotce rychlého nasazení” schovala až sem,
na samý závěr celého týdne.
Zasluhuje totiž naši plnou a ničím nerušenou pozornost.
Párkrát jsem se o ní už během tohohle týdne letmo zmínila. A možná se vám vrylo pod kůži to označení “jednotka rychlého nasazení”, ale to je jen její krycí jméno, které používáme my tady v našem kurzu.
Šéfova “jednotka rychlého nasazení” se totiž správně a odborně jmenuje “cerebrospinální fluid”, v lékařské hantýrce (latinsky) “liquor cerebrospinalis” česky “mozkomíšní mok”.
Tak, milí studenti, a máme to tady...
Jestli si něco z toho, o čem jsme poslední dny mluvili,
zaslouží vaší plnou pozornost, tak je to právě mozkomíšní mok.
Váš mozkomíšní mok je totiž naprosto geniální tekutina,
jejíž životodárné účinky se nedají vyčíslit ani zlatem.
Doslova ódy o mozkomíšním moku uslyšíte po celém světě
od spousty vědců, odborníků, lékařů i terapeutů.
Už v roce 1899 známý lékař, chirurg a zakladatel osteopatické medicíny,
dr. A. T. Still napsal: “Mozkomíšní mok je nejvyšší známý prvek obsažený v lidském těle a pokud není mozek touto tekutinou dostatečně zásobován, zůstanou poruchové stavy v těle nezměněny.
Každý rozumný člověk musí chápat, že je nutné čerpat z této mohutné řeky života a bez odkladu ji začít zavlažovat sesychající pole, jinak o sklizeň zdraví navždy přijde”
Co tím přesně myslel?
Pojďme se tomu společně podívat na kloub.
A než začneme, tak vám chci jen připomenout, že i v téhle poslední části, poslední lekce, posledního týdne celého našeho kurzu to uděláme stejně,
jako v úplně první lekci:
Já vám v té největší stručnosti řeknu jak s tímhle vším naložíme a vy, milí studenti, máte jediný úkol: nemusíte se nic učit, stačí to jen pochopit.
Nevím přesně, kolik toho milí studenti o mozkomíšním moku víte, ale budu předpokládat, že většina z vás jen to základní: tedy to, že mozkomíšní mok existuje, je to tekutina a jak už její název napovídá, její největší koncentraci najdete v místech mezi mozkem a míchou.
Tak nějak aspoň jsme se to my učili na základní škole.
Tahle geniální vodička se tvoří ve vašich mozkových komorách,
ve speciálních cévních pleteních, která mají tvar květáku.
Tvoří se v levé a pravé postranní mozkové komoře,
ve třetí mozkové komoře, která je někde uprostřed vašeho mozku
na úrovni spodiny lebeční a ve čtvrté komoře.
A pokud, milí studenti, znáte (nebo i používáte) pomůcku “klidový bod”,
tak vám to teď začne celé zapad do sebe, jako puzzle.
Klidový bod je totiž skvělým a účinným pomocníkem
pro ideální tvorbu a průtok mozkomíšního moku tělem.
A když chcete opravdu dosáhnout tohoto nejlepšího účinku,
tak musíte klidový bod správně používat
(tady máte pro jistotu ještě jednou odkaz na návod,
ve kterém všechno podrobně vysvětluju: >>> Vše o klidovém bodu <<<
Zkrátka je zapotřebí si ho správně přiložit
a to těsně pod spodinu kosti lebeční...
To je přesně to místo, vzadu na hlavě, kde končí vlasy
a kde jsou takové ty dva kostěné oblouky.
Přesně tam, když přiložíte klidový bod, tak to začne působit
právě na čtvrtou mozkovou komoru,
kde se nachází ta největší zásobárna mozkomíšního moku ve vašem těle.
A když to uděláte, tak se váš mozkomíšní mok může vydat na svou plavbu.
Jedna část moku zůstává v nervové soustavě a tam se vlije do takového pomyslného tobogánu. To je váš centrální míšní kanál, který vede páteří. Mok jím projede až úplně ke konci páteře.
Druhá část moku opouští nitro nervové soustavy a pluje do druhého tobogánu. Tím je pavučnice. To je průhledná, bezcévná blána, která pokrývá celý váš mozek a míchu. Tou mok proudí vzhůru a tím se dostane k vašemu mozku a pak dolů, aby omýval vaši míchu.
A takhle si tam spokojeně v těch tobogánech jezdí a jezdí tak dlouho,
dokud ho vaše tělo nevstřebá do svých žilních splavů.
To se děje ve speciálních místech ve vaší hlavě a páteři,
díky kterým se pak mok dostane zpátky do vaší krve.
V jakoukoliv denní dobu ho sviští po těch vašich tobogánech zhruba 150 ml. Což znamená, že při průměrné denní produkci 500 - 700 ml se v těle zdravého dospělého člověka kompletně doplňuje víc než třikrát za den.
Tu jízdu po těch tobogánech nedělá jen tak mírnix týrnix proto, že ho to baví. On té jízdy na tobogánech, využívá k tomu, aby ve vašem těle mohl dělat samé skvělé věci a záslužné činy. Například:
- Protože mok proudí okolo mozku a míchy a vstřebává se do krve, tak vašemu mozku, míše a orgánům roznáší prostřednictvím krve potřebné živiny a odnáší odpadní látky. Mok mimo jiné obsahuje nejvíc neuropeptidů, které koordinují vaše tělesné funkce jako třeba trávení, vylučování, dýchání a podílí se na vaší mentálně-emocionální rovnováze. Neuropeptidy jsou bílkoviny, které jsou takříkajíc rozsekané na malé kousky a díky nim si můžou vaše nervové buńky mezi sebou vzájemně pokecat.
- Mok funguje jako polštář, který chrání váš mozek a míchu proti mechanickým silám zvenčí. Jinak řečeno… když zažijete nějaký ten nečekaný držkopád, tak je to právě mozkomíšní mok, kdo se postará o chudáka vašeho mozka, který by se jinak z toho šoku možná ani nevzpamatoval.
- Mok funguje jako imunologický nárazník: když se do vašeho mozku, míchy a potažmo celého těla snaží navrtat nějaká ta baktérka nebo virus, je to právě mozkomíšní mok, který se velmi významně podílí na tom, že jim vaše tělo vystaví stopku.
- Mok je taky rychlá, přesná a dochvilná přepravní firma (takový opak České pošty ), která dokáže převézt velmi vzácné komodity
vašeho těla, jako jsou hormony, neuropeptidy, informace
a energii na vzdálená místa. - Mok je nejvodivější tekutina, kterou v těle máte a díky téhle vlastnosti napomáhá dobře prokrvovat celé vaše tělo. Je to taky perfektně fungující ostraha, která dohlíží na to, aby se neomezil průtok krve vaším tělem a nevznikla vám tam nějaká neplecha, jako třeba právě ischemie (nedokrevnost).
A díky moku si váš mozek a mícha neustále užívají jednu exkluzivní službu: mají jako jediní dva obyvatelé vašeho těla k dispozici svůj soukromý bazén. Jsou pořád ponoření v mozkomíšním moku.
Taaaak...
moji milí,
myslím, že “jednotku rychlého nasazení”,
tedy váš mozkomíšní mok, už teď docela dobře znáte.
A zbývá jediná věc.
Přenesu vás teď zpátky v čase. Přesněji do roku 1971...
Jsme v USA, kde jistý doktor Upledger právě asistuje svému příteli, neurochirurgovi, při operaci.
Společně se u pacienta pokusí odstranit kalcifikovaný plak v páteři, aniž by mu poškodili "dura mater" (tvrdou plenu mozkovou, o které jsme si před chvilkou vyprávěli).
Doktor Uplenger má jediný úkol: držet tuhle mozkovou plenu pomocí kleští ve stabilní poloze, zatímco jeho přítel neurochirurg bude odstraňovat plak.
Pacient je připraven, operace začíná.
Doktor Upledger, vědom si svého úkolu, se snaží pomocí kleští držet mozkovou plenu (dura mater) přesně tak, jak je domluveno - ve stabilní poloze.
Jenže… co se to děje?
Doktor Upledger není schopný duru mater udržet. Přitom pacient je v celkové anestezii! Navíc v poloze vsedě. Nemělo by tedy být nijak obtížné a nepohodlné dosáhnout na operované místo a duru udržet.
Upledger si však všímá jedné zvláštní věci: membrány kolem pacientovy páteře pulzují.
“Aha”, říká si doktor Upledger “... že by důvod,
proč nemůžu duru mater udržet?”
Hned, jak operace končí, začíná doktor Upledger pátrat.
Jenže zjišťuje jedinou věc: nikdo nemá pro tenhle jev vysvětlení.
Nikdo si žádných pulzací během jiných operací nikdy nevšiml.
Doktoru Upledgerovi to však nedává spát a sám se pouští do velkého výzkumu, proč to tak u páteře pulzovalo.
Hledá informace v odborné literatuře,
ptá se zkušených kolegů,
ale nikdo nic.
Doktor Upledger jen ví, že šlo o rytmický pohyb, přibližně 8 rytmů za minutu a že tento rytmus nebyl závislý na dýchání pacienta a jeho srdečním rytmu.
A jak sám popisuje: “Vypadalo to jako příliv a odliv mozkomíšního moku!”
"Plaky u onoho pacienta, které jsme s kolegou operovali, způsobovaly to,
že mozkomíšní mok v oblasti krční páteře nemohl dostatečně proudit, což vyvolalo nežádoucí chemické procesy, které začaly následně poškozovat jeho játra. To se pak celé odrazilo na tom, že pacient nebyl schopen chůze, protože se jeho kůže na chodidlech odlupovala a červenala natolik, že pro velkou bolestivost nešlo zkrátka chodit. Pacientovi se nám nakonec při operaci podařilo odstranit nežádoucí plaky a pomohlo mu to
s dlouhodobými problémy.
Až později, během svých výzkumů jsem si uvědomil, jak omezený proud mozkomíšního moku dokáže nečekaně zatočit s tělem."
Doktor Upledger totiž nakonec nezbylo nic jiného, že se sám pustit do pořádného výzkumu. A zjistil, že mozkomíšní mok opravdu pulzuje.
Díky doktoru Upledgerovi a dalším vědcům, kterým dal jeho výzkum impuls, bylo objeveno, že kosti hlavy, kosti kříže a tvrdé pleny mozkové spolu společně tvoří polouzavřený hydraulický pumpovací systém,
který uvádí do oběhu mozkomíšní mok.
Je to mohutný čerpací systém ve vašem mozku a míše, který se poprvé nastartuje tehdy, když jako novorozenec při porodu projdete porodními cestami, vaše plíce novorozeněte se přirozeně roztáhnou a poprvé se nadechnete.
Tlak z plic působí na páteř, vzniklá výsledná síla v mozkomíšním moku stoupá páteří nahoru do hlavy a ve třetí mozkové komoře zažehne pomyslnou jiskru. A tím začne život každého člověka na téhle planetě.
Tohle všechno je zásluhou činnosti vašeho kraniosakrálního systému
(jak už jsem kdysi říkala, ten název je z latinských slov cranium=lebka, sacrum=kost křížová), který pro lepší zapamatování (a taky pro lepší vyjádření jeho funkce) dostal název Dech života.
A právě Dech života je ta slibovaná úžasná funkce vašeho těla.
A věřte, milí studenti, že jde o víc než geniální funkci.
Pojďme se na to podívat zblízka:
Tvorba vašeho mozkomíšní moku probíhá rytmicky.
Ale s jeho odtokem je to už jinak. U odtoku mozkomíšního moku není žádný rytmický pohyb. Představte si to jako dřez na nádobí, do kterého rytmicky přidáváte vodu otočením kohoutku, ale na odtoku se nic nemění, prostě buď odtéká pryč a nebo je někde nějaká překážka a voda nemůže odtéct a hromadí se.
Dr. Upledger při svých výzkumech zjistil, že kosti na hlavě nejsou na pevno spojené, ale že lebeční švy mezi jednotlivými kostmi jsou pohyblivé.
Jak u dětí, tak u dospělého člověka.
A přesně tyhle švy umí informovat váš mozek o tom, že se vaše dvě lebeční kosti k sobě hodně přibližují. Mozek díky tomu okamžitě vyhodnotí,
že musí vytvořit více mozkomíšního moku.
Tím se zvýší objem moku ve vašem kraniosakrálním systému
a vaše lebeční kosti se od sebe mírně vzdálí.
Je to stejné jako s parkovacím čidlem v autě. Čidlo vyhodnotí, že se už moc lepíte dalšímu autu na zadek a začne pípat, vy v ten moment poslechnete pískající čidlo a popojedete s autem do bezpečné vzdálenosti.
Když naopak čidlo ve švech mezi kostmi zaznamenává větší napětí, tak mozek omezí tvorbu mozkomíšního moku, aniž by se změnil příjem mozkomíšního moku do krve.
Je to naprosto geniální, jednoduché a účinné.
Tohle vyrovnávání tlaku vede vaši tvrdou plenu mozkovou a lebeční kosti
k rytmickému pohybu, který působí na vaši mozkovou kůru
a ta následně působí na vaše svaly.
Proto v celém vašem těle, svalech, buňkách
i vnitřních orgánech probíhají rytmické pohyby.
A vy už víte, že cvičením, kterému se říká pumpování můžete právě podpořit lepší pohyb buněk, tedy jejich rytmický pohyb, jejich pumpování.
To jste se naučili v téhle lekci >>> TÝDEN 5 - LEKCE 5 <<<
A teď už taky víte, že ten přirozený pohyb vašich buněk, tedy jejich pumpování, se děje díky vašemu kraniosakrálnímu systému.
A tím cvičením - pumpováním - právě pomáháte tuhle jedinečnou funkci vašeho těla udržovat. Pomáháte udržovat váš vlastní Dech života,
váš vlastní kraniosakrální rytmus.
Pamatujete si na to, jak jsem vám říkala,
že můžete při cvičení pumpovat každý z vás jiným tempem?
Každý z vás totiž pumpuje podle aktuálního objemu
svého mozkomíšního moku.
Váš kraniosakrální rytmus zajišťuje rytmický pohyb vašeho mozkomíšního moku. Odborníci to přirovnávají k mořskému přílivu a odlivu.
Vědci taky zjistili, že kraniosakrální rytmus lidského těla je řízen stejnými vlivy, které řídí pohyby zemských oceánů, rotaci Země a pohyb planet.
Už na základní škole se učíme, že Měsíc působí svým gravitačním polem
na pohyb vody na naší planetě. Působí i na kraniosakrální rytmus v lidském těle, který pak působí a ovládá průtok mozkomíšního moku. Proto před úplňkem, při úplňku a během novoluní bývá často kraniosakrální rytmus
u lidí úplně jiný než obvykle. Je většinou silnější a lidé bývávají víc “přeaktivovaní”.
Mozkomíšní mok, který, jak jsme si dnes říkali,
teče páteří od vaší hlavy až k vašemu zadečku,
má svůj kraniosakrální rytmus.
A tenhle rytmus může člověk, který s tím má zkušenosti, nahmatat rukama po celém těle. Jsou to takové velmi jemné, miniaturní pohyby, které můžete vnímat jako naplńování a vyprazdňování, nafouknutí a splasknutí.
Na těle to poznáte následovně:
- Hlava je ve fázi nafukování širší a ve fázi splasknutí užší.
To můžete cítit po stranách hlavy. - Paže, ramena, nohy a pánev se při fázi naplňování pohybují ven. Poznáte to tak, že se palce na rukou vytáčejí od těla
a prsty na nohou od sebe. Při fázi vyprazdňování se pohybují dovnitř. - Trup se při fázi naplňování “nafukuje”
a ve fázi vyprazdňování naopak “splaskává”.
Tohle všechno se právě učí poznávat terapeuti a doktoři, aby s tím mohli pracovat u svých pacientů.
Ale víte, co je na tom nejlepší?
Může s tím bez problémů pracovat úplně každý z vás.
A nemusíte být doktorem ani terapeutem.
Nejde to sice hned na lusknutí prstu, ale i vy sami dokážete časem vnimat
a nahmatat kraniosakrální rytmus kdekoliv na svém těle.
A sami sobě si pomoct, když váš rytmus bude buď moc zrychlený
a nebo naopak příliš pomalý.
Můžete se naučit uvolňovat sami na sobě třeba jednotlivé kosti na hlavě nebo různá místa na těle.
Milí studenti,
Představte si dům, který má 24 pater.
V každém bydlí lidi.
Lidi potřebují vodu. Na pití, na vaření, na mytí.
Otočí kohoutkem a voda teče.
Jenže ve chvíli, kdy není dostatečný tlak v trubkách,
voda se do horních pater nedostane.
Zdraví obyvatel horních pater domu začne bez vody zákonitě trpět.
Lidé tam budou zdravotně strádat, přestanou mít postupně sílu starat se
o sebe a taky i ten celý dům. Co se stane? Ano, budova se postupně začne dřív nebo později rozpadat.
A takhle přesně je to s vaším tělem.
24 pater domu představuje 24 obratlů vaší páteře
(7 krčních, 12 hrudních, 5 bederních).
Když není váš kraniosakrální systém (Dech života) dostatečně silný,
tak se těžko může dostávat k těm, co bydlí v horních patrech,
dostatek všeho, co je potřeba ke zdravému a spokojenému životu.
A právě proto, milí studenti,
aby se vaše drahocenná tekutina dostala do všech pater vašeho “domu”,
je moc důležité:
- Aby napětí ve fasciích bylo vyvážené. Pokud je v nich zvýšené napětí,
tak se zvyšuje i napětí v kraniosakrálním systému. Proto cvičte cviky
na uvolnění fascií a také pravidelně uvolňujte tři hlavní fascie.
Všechno potřebné najdete tady: >>> TÝDEN 1 <<< - Aby spánek byl pro vás ta nejsladší věc na světě.
Proto dělejte cviky a techniky podporující lepší spánek.
Všechno potřebné najdete tady: >>> TÝDEN 2 <<< - Abyste jedli vyváženou, hodnotnou, kvalitní stravu
a vaše břicho se zažívacími orgány bylo zdravé.
Všechno potřebné najdete tady: >>> TÝDEN 3 <<< - Abyste dýchali přirozeným dechem.
Při správném dechu to v těle totiž funguje takhle úžasně:
→ při nádechu se mozek rozpíná, mícha se zkracuje, tep stoupá, mozkomíšní mok se pohybuje páteří vzhůru, bránice klesá,
naplňují se plíce a křížová kost se zasouvá,
→ při výdechu se mozek smršťuje, mícha se prodlužuje, tep klesá, mozkomíšní mok se pohybuje dolů, bránice stoupá, plíce se vyprazdňují, křížová kost se tlačí dozadu. Proto dělejte dechová cvičení.
Všechno potřebné najdete tady: >>> TÝDEN 4 <<< - Aby buňky ve vašem těle byly dostatečně otevřené a pohyblivé.
Proto pravidelně pumpujte.
Všechno potřebné najdete tady: >>> TÝDEN 5 <<< - Aby vaše hlava a kost křížová byly dostatečně pohyblivé.
Proto cvičte cviky na aktivaci hlavové a křížové pumpy.
Všechno potřebné najdete tady: >>> TÝDEN 6 <<< - Aby váš kraniosakrální rytmus byl dostatečný
a mozkomíšní mok mohl správně rytmicky plout vaším tělem.
Proto používejte pravidelně klidový bod.
Všechno potřebné najdete tady:
>>> Co je klidový bod a k čemu slouží <<<
Když vám totiž tohle všechno funguje (nebo aspoň funguje tak nejlépe,
jak je to jen možné), tak vám funguje i kraniosakrální systém.
Tím máte zajištěno vaše tekuté tělo.
Vaše tekuté tělo = vaše maximální možné zdraví.
Tak jooooo!
A teď víte, naši milí studenti, všechno,
co jsme měli na srdci.
A na jazyku.
Milí studenti,
tímto končí výuka na naší lodi Tekutost.
6 týdnů po 5 dnech. Dohromady 30 dní studijních dní (nepočítaje přestávky) včetně praktické části se všemi PDF příručkami a videi.
To už je panečku pořádná porce informací.
Nezapomeňte však prosím na jednu důležitou věc:
Přístup do tohohle kurzu máte napořád.
Sem, na naši loď Tekutost (= do tohohle kurzu) máte dveře kdykoliv otevřené. Můžete se sem vracet, kdykoliv budete chtít. Nemusíte si nic pamatovat, dělat si výpisky, poznámky, nebo cokoliv ukládatt.
Vždycky to tu pro vás budeme mít všechno k dispozici.
(Teda aspoň do té doby, dokud bude na světě fungovat internet )
Tak, a to je doopravdy konec?
Kapitánko?
Naši milí studenti,
slíbila jsem na konec naší plavby překvápko?
Slíbila!
A sliby se maj´ plnit nejen o Vánocích...
Tak jdeme na to!
Máme toho pro vás ještě hodně...
Nejdřív tohle:
Doufám, že jste na to nezapomněli,
ale ještě vás čekají v našem kurzu 2 bonusy...
Oba postupně najdete tady, uprostřed kurzu,
nahoře v hlavním menu pod záložkou "BONUSY"
Oba dva jsou pro vás, naši milí studenti, zdarma.
Jsou to dárky za to, že jste to celé s námi vydrželi.
Ten první z nich: náš úplně nový video-kurz "3 kroky od bolesti" se tady objeví 14 dní po poslední lekci tohohle kurzu.
Ten druhý z nich: "24 x video se Svatuškou" bude následovat za dalších 14 dní po prvním bonusu. A chceme vás na něj speciálně upozornit.
Když jsme tenhle náš kurz vyráběli, chtěli jsme, abyste z něj měli maximální užitek. Aby to prostě nebyl jen tak nějaký "patnáctý-kurz-který-jsem-absolvovala-a-houby-si-z-něj-pamatuju".
Chceme vám, milí studenti, pomoct úplně na maximum, co umíme.
Proto po dobu cca 1 roku se vždy 2 x za měsíc ( = celkem 24 videí za rok) objeví jedno nové video, ve kterém Svatuška naváže na všechno to
(a posune vás o další krok dál), o čem jsme tady, v tomhle kurzu mluvili.
Ta videa sem budeme dávat postupně, maximálně jednou za 14 dní a budou tady pro vás k dispozici napořád. Takže kdyby vám nějaké uteklo, nemusíte se bát, o žádné nepřijdete.
Překvápko...
Jak jsme psali před chvilkou náš úplně nový video-kurz "3 kroky od bolesti" se tady objeví 14 dní po poslední lekci tohohle kurzu...
Ale to neznamená 14 dní po dnešní lekci.
Tohle totiž není
poslední lekce tohohle kurzu!
Máme pro vás ještě jednu, tajnou bonusovou lekci navíc!
A v ní vás mimo jiné čeká jeden skvělý dárek!
A kdy bude
tajná lekce s dárkem přístupná?
Brzo... brzičko... milí studenti,
přesně ode dneška za týden!
Nebojte, dáme vám vědět mailem. 😉
Kapitánko? Už můžu?
"Moment strojníku!
Dej mi ještě chviličku!
Jenom se převléknu..."
3...
2...
1...
Strojníku?
Můžeš to spustit!
Naši milí studenti,
i když už víte, že tohle není úplně poslední lekce tohohle kurzu,
tohle je ten správný čas, kdy vám chceme moc poděkovat.
Děkujeme za to, že jste s námi vydrželi tuhle náročnou 6týdenní plavbu.
Děkujeme za vaše pochopení při neplánovaném ztroskotání naší lodi.
Děkujeme za to, že jste vydrželi všechny ty naše nejapné vtípky, více či méně povedené narážky a všechny naše "blbinky i kravinky".
A těm z vás, kteří to čekali "tak-nějak-nóbl-stroze-bez-zbytečných-emocí" se omlouváme.
My už holt jiní nebudeme... málo platné... jak se říká v našem domovském přístavu "starého mořského vlka novým kouskům nenaučíš"
Z celého srdce si přejeme, aby vám to, co jste během plavby na naší lodi TEKUTOST objevili, pochopili, případně se naučili, pomohlo najít to nejdůležitější: vaše tekuté a zdravé tělo!
A protože, jak známo, smích léčí, posbíral náš strojník na závěrečnou palubní zábavu pár záběrů, ze kterých zjistíte, že vyrábět takovýhle kurz, není vždycky úplně jednoduché.
Každá naše lekce končila vždycky praktickou částí.
Tahle nebude výjimkou. Máme tu pro vás pár videí.
Ale tahle videa... jsou spíš trochu... slušně řečeno...
nepraktická..
Tak příjemnou zábavu.
Volná zábava právě začíná!
Od téhle chvíle budou všechna videa jiná...
Svatuška přichází s naprosto revoluční metodou!!!
Hned úvodní video celého kurzu se ukázalo jako pořádný oříšek...
... neklaplo to ani na podruhé (všímejte si zejména toho úžasně tekutého pohybu Martinovi hlavy... rozený kůň 😁😁😁 )
... klaplo to na potřetí... kdyby ovšem...
Když kapitánka netuší, že už dávno nahráváme...
Drobná videopřestávka, aneb zkouška, jak nám funguje kamera...
"Jedu si takhle v klidu kamerovou zkoušku,
když v tom zahlédnu převlíkající se mořskou vílu..."
A máme tu další cvik... postav se... vždyť stojim!
Pokud máte problém s řečí, speciálně se sykavkami,
tady je jeden tip na báječné cvičení...
Naše kapitánka je pěkně "vostrá holka"...
Ještě jednou bychom se vám rádi představili... jenže ono to tak strašně moc nejdeeeeeeeeee...
A na závěr... jedno léčivé video.
Smích přece léčí.
Takže když jdou na nás chmury,
pouštíme si tohle video.
Kapitánka prostě ví, jak na to...
Ehm...ehm...
Kapitánko? Důstojníku?
Nezapomněli jste náhodou
na něco?
No jo!!! Díky Světluško, málem jsme zapomněli...
My se tady několik týdnů z plna hrdla vykecáváme jak na jarmarku a pak bychom vám zapomněli říct, že budeme moc moc moc rádi, když nám napíšete, jaké to vlastně celé bylo?
Stačí 3-4 věty, tak 5 minut vašeho času, víc není potřeba.
A pošlete nám to prosím sem:
mydva@dotekypohybu.cz
Abychom vám to ulehčili, tak tady máte malý návod, jak na to:
- Jaké bylo vaše očekávání před koupí tohohle kurzu?
- Jak to bylo ve skutečnosti? Horší, než jste čekali? Lepší, než jste čekali?
- Pomohl vám kurz v něčem? Zlepšil nějak vaší situaci?
- Který z 6 týdnů byl pro vás osobně nejzajímavější? O kterém tématu byste se chtěli dozvědět víc?
Týden 1 - Fascie
Týden 2 - Spánek
Týden 3 - Jídlo
Týden 4 - Dech
Týden 5 - Pohyb
Týden 6 - Kraniosakrální systém - Doporučili byste tenhle kurz dalším lidem?
MOCkrát vám DĚKUJEME!!!
Kapitánka Svatuška, důstojník Martin
a zbytek posádky (alter-ega v podání Světlušky a strojníka)
Do této členské sekce nemáte přístup
Lekce 1
Do této členské sekce nemáte přístup
Lekce 2
Do této členské sekce nemáte přístup
Lekce 3
Do této členské sekce nemáte přístup
Lekce 4
Do této členské sekce nemáte přístup